Další fauly v argumentaci

2. 12. 2018 12:23:15
Teorie relativity nám říká i to, že abychom mohli posoudit výsledky jakéhokoliv pozorování, musí pozorovatel nutně uvést svoje stanoviště. Vše je totiž relativní s výjimkou rychlosti světla. Ta je konstantní.

Kvalita některých článků a diskuzních příspěvků v tomto blogu mě vyprovokovala vrátit se k vlastnímu článku a rozšířit ho o náhled na jeden z jevů ve zveřejněných textech, který považuji také za faul. Někteří autoři či diskutéři do svých článků nebo příspěvků vkládají explicitně avízo, že jsou nestranní, nezaujatí a že jsou v očekávání vyváženého stanoviska či alespoň stanoviska zasazená do vyváženého kontextu (tady zapomínají na to, že takový kontext má potenciál být prostoročasově nekonečný).

Jde mi o ono „nekloním se k nikomu“, „nejsem ani proruský ani protiruský“ „nejsem ani zemanovec, ani Antizeman“, „ani Ukrajinec, ani Rus“ nebo „já jsem výsostně neutrální pozorovatel“. Tyto předpoklady musejí být nutně splněny ve vědě, v žurnalistice pak ve zpravodajství. Pro formativní útvary, jakými naše články v drtivé většině jsou, to platit nemůže. Z perexu víme, že bez znalosti pozice pozorovatele jím podaná informace je neúplná a tím zkreslená. A o pozici původce sdělení v mediální realitě to platí stejně. Ona názorová neutralita je pofiderní stejně jako zahraničně - politická neutralita některých států, které v historii pacifisticky a neutrálně dodávaly zbraně a služby oběma stranám konfliktu účastných.

Kde tedy stojí autor, který nestojí tam ani tam. Odkud vzal své přesvědčení pro svá tvrzení a komentáře. Kde se formovala jeho osobnost? Nikde? Mám za to, že všichni jsme odněkud, všichni máme nějaké místo – někde jsme se narodili, měli jsme nějaké rodiče a učitele, všichni jsme něco prožili. Domnívám se, že ona nestrannost je předstíraná a že její použití v názorově zaměřeném textu představuje argumentační faul na příjemce sdělení. Nejsme přirozeně nestranní, jsme přirozeně straničtí se zaujetím pro svou věc.

Součástí mediální praxe (kam tento blog nepochybně patří) by mělo být dopřát příjemci volbu. Volbu média s nějakým zaměřením, volbu žánru, volbu autora. Názorové směrování autora je buď obecně známé nebo ho autor přímo zakóduje do svého textu. A nebo uvede explicitně. Jestliže autor formativního textu svoji pozici zapírá nebo o ní mlží, snižuje příjemci možnost volby a znesnadňuje mu interpretaci. Rozuměj: manipuluje ho.

Abych předešel obvinění z vlastního alibismu a nedodržování vlastních zásad - já zaujímám pozici široce myšlené demokracie a antibolševismu. To se, prosím, nevylučuje, protože bolševismus jako postoj i metoda stojí mimo území, které demokracie vymezuje.

V uvedeném textu zůstala nedotčená ona konstantní rychlost světla z perexu. Tím jsem chtěl naznačit, že i ve společenském diskurzu takovou konstantu, ke které máme vše vztahovat, máme. Je jí morálka. Ta s uvedeným úzce souvisí, ale další rozbor by se nevešel do rozměru tohoto textu.

Autor: Pavel Kalabis | neděle 2.12.2018 12:23 | karma článku: 17.95 | přečteno: 757x

Další články blogera

Pavel Kalabis

Před sto lety jsme dostali do vínku "nebát se a nekrást".

Společnost stojí na ideálech, na kterých vznikla. O myšlence TGM z titulku bych chtěl stručně pojednat. Stručně a obecně, případná aplikace do konkrétního společenského rámce, která se zjevně nabízí, je ponechána na čtenáři.

16.12.2018 v 9:49 | Karma článku: 12.64 | Přečteno: 203 | Diskuse

Pavel Kalabis

Statky jsou různé. Některé z nich jsou kulturní

Aktuální čas sám o sobě je výzvou ke vzájemné toleranci. Obracím se na čtenáře s důvěrou v to, že následující do tolerantního rámce patří. A případné zamyšlení o věcech obecnějších také. Uvedené není nové, ale ani nevýznamné.

15.12.2018 v 12:46 | Karma článku: 7.60 | Přečteno: 169 | Diskuse

Pavel Kalabis

Dobré rady

Ve vesmíru sem tam gravitace ukončí menšímu tělesu pohodu setrvačnosti, stejně jako nás vybudí různé impulzy. Život je dynamický a vyvíjí se. Přešlapovat na místě znamená nežít. Kdo chvíli stál...

14.12.2018 v 10:25 | Karma článku: 7.55 | Přečteno: 120 | Diskuse

Pavel Kalabis

Zdanění restitucí: už mám jasno

ČT24 je nástroj v rukou ďábla, dozvěděl jsem se. Údajně za své peníze u ní koupíme jen lži a manipulace. Ať je ČT jakákoliv, určitě je aktuální. Svoji "jednostrannost" prokázala včera v pořadu Interview. Stálo to za to.

14.12.2018 v 9:15 | Karma článku: 16.90 | Přečteno: 907 | Diskuse

Další články z rubriky Média

Jan Neuman

Jak mainstreamová média podléhají stejným dezinformacím jako amatéři aneb proč jim nevěřit

Již jsme slyšeli mnoho o filtrovaných bublinách na sociálních sítích, o místech, kde se setkávají lidé stejných názorů a kde se šíří dezinformace, omezuje se opoziční či jiný názor a kde se jinak spořádaní občané radikalizují.

17.12.2018 v 11:13 | Karma článku: 23.34 | Přečteno: 901 | Diskuse

Karel Trčálek

Nech už těch trapáren, Jardo S.! Otevřený dopis majiteli TV Blbandov

Každý, kdo jde do veřejného prostoru, musí počítat, že si z něho bude dělat někdo legraci, zkrátka a dobře, že se stane terčem satiry

14.12.2018 v 19:29 | Karma článku: 29.40 | Přečteno: 1413 | Diskuse

Libor Čermák

Co mi nejvíce vadí na objektivitě a vyváženosti českých médií?

Když se některá česká média pyšní, jak jsou zas jinými médii prohlašována za úžasně objektivní, musím se chtíc nechtíc zmínit o něčem, co mi v žádném případě ani vyvážené ani objektivní nepřijde.

14.12.2018 v 12:51 | Karma článku: 37.77 | Přečteno: 1005 |

Karel Trčálek

Proč chtějí lepší lidé, abychom jim dotovali jejich kaprice? Třeba Českou televizi

Prostě současná Česká televize je na úrovni biľakovské Československo televize, pouze slouží jiným mocipánům. Ale v principu se nezměnila

14.12.2018 v 10:28 | Karma článku: 25.11 | Přečteno: 1050 | Diskuse

Aleš Presler

Proč „lepší lidé“ chtějí, abychom dotovali jejich libůstky? Jako třeba Českou televizi?

Ve větším počtu se sejdou jen občas a za vyhovujícího počasí, nejraději na Václaváku. Tam za úderů bubnů skandují předříkávaná hesla, což připomíná totalitní První máj

14.12.2018 v 9:17 | Karma článku: 42.32 | Přečteno: 1790 | Diskuse
Počet článků 26 Celková karma 15.47 Průměrná čtenost 618

Bývalý dlouholetý zaměstnanec jednoho státního podniku. Jsem absolventem vysokoškolského bakalářského programu v oboru žurnalistika, ale nikdy jsem v této oblasti nepracoval. Abych se vyhnul termínu "normální", tvrdím, že nejzajímavější je na mně to, že na mně celkem nic zajímavého není. Hlavně u mě absentuje tah na branku, negativní reakci u mě vyvolává zmínka o užitečné práci pro tým a jiné projevy manažerské kultury.

Najdete na iDNES.cz