Pane Kalabis, BINGO ! Skvělá úvaha! Máte dojem, že většina čtenářů váš text pochopilá? Já ne. Přečtěte si všechny reakce.

Pane Kalabis, BINGO ! Skvělé pojednání. Doufejme, že váš text bude správně pochopen.

P.S. Mám problémy s posíláním glosů na portál iDnes. Censura?

Změňte teorii veřejné volby, která je založena na axiomu, že ve veřejném prostoru při veřejné volbě jednotlivci skrývají své preference. Nemůže po nich chtít, aby změnili svou přirozenost.

Pane Řezník, váš novotvar "veřejná volba” je nonsense. Existuje výraz svobodná volba, který dává smysl, na rozdíl od vašeho. Nebo jste myslel volby do parlamentu? Ty však nejsou založeny na nějakém axiomu. Nikdo nevyžaduje, aby autor určitého textu uveřejnil i své preference. Jestliže ale chci k nějakému specifickému problému zaujmout mé stanovisko, tak bych měl oznámit i mou kompetenci. Názory ševce na volativní kurzy akcií nebo hokynářky z Kotců na theorii relativity asi nikoho zajímat nebudou. Chápete vůbec, co chtěl pan Kalabis bloggerům a jiným pisatelům říci?

Tvrdím, že řada frekventovaných pojmů - nemá hlubší význam! Neutralita, zadarmo, sociálně spravedlivé, ale i pravda s nezávislostí. Každý z nás byl postaven na start. Nasál hodnoty rodiny, studoval - své odžil a střetl se s realitou života. - Pokud je neženatý = Ideální, neutrální bijec s nezávislostí! Okamžitě se to změní, pokud stane v čele rodiny - (už odpovídá za ty druhé) - Pak nelze být neutrální! Živnostní - střet se státem - hledá ten pojem zadarmo. Podobně se vrhne do politiky. Za ty Nezávislé - Nebo je závislý na vůdcovském modelu! Princip je stejný = Stále je na něčem závislý! Podobně je to s pravdou! Člověk může celoživotně žít v bludu a přitom pravdu má - Tu svou. Pak je již pouhý krůček k poznání, že i nevěřící - věřícím jest! On věří tomu - že nevěří! To popsané, může působit chaoticky - míním opak. Jde o funkční a svobodné alternativy. Jsou nesmírně cenné! Když se střetnu s názorem "Svého oponenta", tak mi to bleskne hlavou. Co jej k tomu vede, kam asi patří. Je si vědom - není? Argumentuje pocitově, nebo raciem? Vše se pak odráží v diskusích a k tomu vlastně blogy slouží. Toť moje - teorie reality a relativity ...

Demokracie není synonymum pro dobro. Demokracie je jen diktatura většiny vůči menšině a inherentně vede k nějaké formě socialismu s totalitními praktikami.

Neutralita možná je, pokud jste schopen obecné jevy posuzovat stylem "padni komu padni", a jste ochotem vzít v potaz všechny zdroje, včetně těch, které se vám jaksi nehodí do krámu, protože by nebylo možné článek napsat tak, aby měl vyznění, které zamýšlíte. Nejsnáze toho dosáhnete, jsou-li vám aktéři, o nichž píšete, zcela lhostejní (jenže pak o nich zpravidla nemáte potřebu psát...).

Jestliže se v blogovém prostředí objevuje více článků jednostranných, pak pochopitelně i v diskusi najdete jednostranné názory - a to buď shodné nebo naopak článek či některé jeho části popírající, odsuzující nebo dokonce napadající.

Pokud byl článek skutečně jednostranný, pak logicky ti, kteří se jeho obsah pajdající na jednu či více noh pokoušejí vyvažovat svými námitkami, jsou právě onou k objektivitě směřující skupinou (protože vyvažují, doplňijí, co autor zanedbal).

Jistě, ale mě vadí dvě věci. A) Když někdo napíše, že na věc nemá žádný názor a je absolutně nestranný, ale cítí nutkání dodat to a to. Protože už asi pak asi není tak úplně nestranný. B) Když někdo utápí význam prvotního sdělení v neustále se rozšiřujícím kontextu (pozadí). Význam toho, že někdo například lže a krade, nesnižuje, že ten a ten před ním lhal a kradl ještě víc a to stejně vlastně nic neznamená, protože vlastně lžou a kradou všichni.

Nevím, jestli mi rozumíte. Těžko se to vysvětluje. Zdravím.

Mohl byste mi prosím vysvětlit tuto Vaší větu:

"Pro formativní útvary, jakými naše články v drtivé většině jsou, to platit nemůže."

CO je to ten formativní útvar a PROČ to platit nemůže?

Děkuji

Formativní útvary jsou ty, jejich cílem je formování názoru, na rozdíl od textů čistě informativních, kde je jakákoliv postojovost nežádoucí. A to jsou většinou zprávy. Takže vyloučíme-li čistě zpravodajské texty, tak nám zbudou v publicistice ty formativní. Tam jsou přípustné nejrůznější publicistické postupy - ironie, uvozovky, konotované výrazy atp. Proto je žádoucí znalost autorových postojů, nebo musí být rozpoznatelné z textu. Mystifikaci například rozeznáte i s ohledem na znalost autora, bez ní to budete mít těžší.

Tvrdý oříšek uchopit ten vyšší mravní princip, když právě to bývá buď překvapivě relativizováno ve jménu ještě "vyššího" fenoménu - pragmatismu (což je někdy na úrovni prostituce), nebo je věc otočena tvrzením, že je vlastně nemorální připomínat v konkrétním případě morálku.

I tak na to lze nazírat. Já doufám ve zdravý a oprávněný pragmatismus. Komunikace se bez něj neobejde a naprosto mu rozumím v procesu interpretace. Do jisté míry platí, že čtu, co chci číst bez ohledu na to, co je psáno.

A ještě poznámka - pokud jsem správně pochopil, co vás k blogu přivedlo, tak je dobře zde říci, že onen mladý muž, zaklínající se nestranností, je člen SSO a údajně asistentem pana Payneho. Takže už z pohledu partajního nestranný být nemůže. Tož tak.

Tak tak. Ono se stačí většinou podívat, kdo blog či komentář napsal, a již lze předpokládat, co v něm bude. Samozřejmě jsem narazil i na několik výjimek, které ovšem jen potvrzují pravidlo.

Krom toho není na škodu pozorovat "vývoj" pisatelův. Nejzákeřnější jsou ti, co chrlí pravdu za pravdou a brnkají na obecné problémky, a když si získají pozornost a velký okruh čtenářstva, začnou podsouvat malé lži. Větva ...

Veliká karma a dík. Mimochodem - já jsem žurnalistiku nestudoval, ale nějakých 29 let se jí (prakticky i teoreticky, jako novinář a pak píárista) živím.

U mě je to přesně obráceně. Vaši průpravu dokládá Vaše pohotovost. Mě to psaní a ověřování stojí hodně času a sil. Ta nestrannost je často průhledně předstíraná, mě vadí tak i tak. A díky.