Na brigádě v době třídní ostražitosti

12. 01. 2019 11:48:52
Bezstarostné mládí v těžké době, to není nejoriginálnější nápad. Naopak, mnohokrát zpracované téma a určitě lépe než je níže uvedený pokus. Mě jde o to, že ta těžkost doby nebyla vidět na první pohled, ale mohla mít své důsledky.

Trajáda, rajčatová brigáda. Přišlo to hned na začátku školního roku 1979/80 jako blesk z čistého nebe. Místo učení odjezd na sběr rajčat do Hrušovan nad Jevišovkou. Nejspíš se urodilo, že jsme to ani nečekali, tak jsme se zmobilizovali. Brali jsme to jako prodloužení konce léta, takže naše skupina vyjela v očekávání nových dobrodružství. Z našeho gymnázia, vlastně z celého města vyrazil značný počet autobusů směr Znojemsko. Naši úderku dvořily dvě třídy - E a F. My jsme byli éčko, smíšená třída, kluci a holky v poměru 1:1, a efko byla třída dívčí. Dohromady jsme tvořili menšinu studentů, kteří ještě absolvovali devátou třídu, což byla pro většinu profesorského sboru známka zanedbatelného studijního úsilí doprovázeného poklesem kázně. My jsme měli třídního okolo třiceti, v efku zastupoval za třídní profesorku češtinář před důchodem, jinak taky šéf stranické buňky.

Průběh brigády naplňoval všechny klasické atributy. Ubytování, stravování a odjezd na pole už za rozednění na jedné straně a naše touhy kulturně se realizovat po práci. Co se pole týče, stojí za to dvě věci. Tolik černé země a rajčat jsem do té doby nikdy neviděl. Ráno jsem každé ráno utrhl to nejčervenější rajče veliké jako pěst a ještě orosené nakousl a vysál jeho obsah a pak zahodil. To byl požitek. Co požitek nebyl, byly stupňující se normy. Začali jsme na třech a skončili na osmi metrácích za den. To jsme si jako šestnáctiletí nemohli nechat líbit, zvlášť když se ukázalo, že sbírat se bude bez stopek, které speciálně na jednom druhu drželi jako přilepené. Naše sběračská dvojice, můj kamarád Zdeněk a já, se vyprofilovala do pozice věčně protestujících mluvčích, což nám ve výsledku vyneslo důtku za demoralizaci mládeže. Byla první a nebyla poslední.

Směr volnočasových aktivit byl jasný - alkohol a spíš úsměvné pokusy o nějakou tu erotickou montáž. Snaha účinně těmto tendencím bránit zase vyčerpávala veškerý volný čas našeho pedagogického dozoru. S odstupem let jim nezávidím.

To podstatné se událo v posledních dnech brigády. Ohnutí, dřepící, klečící s hlavami nad keříky rajčat jsme mlčeli. V tom se ozval hlas některého děvčete - alžírský prezident umřel. A aby ta informace byla úplná - no, v Moskvě - dodal jsem podle pravdy, aniž jsem tím cokoliv sledoval. A tiše se trhalo dál. Až po několika měsících jsem se od svého třídního profesora dověděl, že musel tu moji informační vsuvku na poli u předsedy základní organizace usilovně, i když jenom neformálně žehlit. V té době jsem mohl mít dostudováno. K tomu stárnoucímu profesorovi z KS, už je po smrti, mám dodnes ambivalentní vztah. Na jedné straně byl ve své vášni pro alkohol zábavně směšný. Na druhé straně nezapomínal na ostražitost podmíněnou třídně a ideologicky. Konkrétně v tomto mém případě si do věci dosadil významy, které tam vůbec nebyly. Já jsem v té době o moskevských lékařích-vrazích z konce čtyřicátých let nic nevěděl, on určitě ano.

Jestli z tohoto vyprávění plyne nějaké ponaučení, pak to, že žádná doba, dle mého ani dnešní, není tak bezkonfliktní, jak vypadá. O většině konfliktů s možnými vážnými dopady se ani nedovíme, zvlášť ne, když je nám šestnáct, sedmnáct.

Autor: Pavel Kalabis | sobota 12.1.2019 11:48 | karma článku: 13.80 | přečteno: 378x

Další články blogera

Pavel Kalabis

SPD s Hradem spojená

Odsouzení důchodce Baldy přimělo mnohé z nás popřemýšlet o jeho motivech. Šel jsem přímo ke zdroji, tedy na oficiální stránky SPD Tomia Okamury. Exkurz naplnil očekávání a nejen to, některá zjištění stojí za pozastavení.

15.1.2019 v 12:00 | Karma článku: 22.19 | Přečteno: 488 | Diskuse

Pavel Kalabis

Zavilý nepřítel - zbytečný člověk

Žijí mezi námi a škodí, seč jim síly stačí. Výsledky voleb jim nevoní a usilovná práce také ne. Proto škodí a dělají to potměšile. Však poznáte je snadno - podle skutků jejich. Žádné strachy, lidé, čtěte!

14.1.2019 v 20:22 | Karma článku: 20.44 | Přečteno: 599 | Diskuse

Pavel Kalabis

Nenávist náhodou nalezená

Krátká úvaha o hranicích, které se v publicistice překračovat nesmí. Základním důvodem je slušnost nebo snaha neubližovat a neponižovat. Provokovat předloženými názory je potřebné, ale ta provokace se nemá stát cílem a nelze lhát.

13.1.2019 v 22:23 | Karma článku: 13.00 | Přečteno: 413 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Milan Vít

Střípky z lázní: až na dno!

Je 11 minut po půlnoci a vypadá to, že jsem přežil. Ale bylo to o chlup: "Vo co de?" Dohromady o nic. Jenom jsem si sáhl na dno svých fyzických sil. A to není vůbec příjemný pocit.

16.1.2019 v 5:30 | Karma článku: 8.92 | Přečteno: 463 | Diskuse

Jan Tomášek

Inspirací Jiří Mahen

Jméno Jiří Mahen je poměrně známé především v Brně. Literát, novinář, ale také rybář. Jeho jméno nese brněnské divadlo a knihovna. Následující listy byly inspirovány jednou z jeho knih.

16.1.2019 v 2:58 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 55 | Diskuse

David Snítilý

Hokejový táta (povídka)

Kouknu na led a vidím Jágra. Druhého, třetího a čtvrtého v brankářské výstroji. A proti němu s pukem na hokejce startuje Hašek. Je tu taky Plekanec, Pastrňák, Giroux, Ovechkin. A v těch dětských dresech možná budoucí hokejisté.

15.1.2019 v 19:14 | Karma článku: 9.18 | Přečteno: 202 | Diskuse

Marek Ryšánek

Kde hledat Boha? V zástupu bezvýznamných.

jsou za námi vánoce a svátek tří králů. Četli jsme v evangelijních oddílech o tom, jak je už od počátku evangelia ukázáno, že v Ježíši z Nazareta se děje už od počátku něco mimořádného.

15.1.2019 v 19:07 | Karma článku: 10.51 | Přečteno: 205 | Diskuse

Pavel Hewlit

Něco o básničkách, básnících a starých časech (pro paní Mirku P.)

Bavili jsme se s paní Mirkou o jiných časech, o básních, o upřímnosti, o tom, jak si lidé stěžují, jak neposlouchají, a když poslouchají, tak jen aby třeba pak nadávali a stěžovali si ještě víc. A mě napadlo tohle:

15.1.2019 v 10:27 | Karma článku: 12.79 | Přečteno: 317 | Diskuse
Počet článků 47 Celková karma 16.84 Průměrná čtenost 649

Bývalý dlouholetý zaměstnanec jednoho státního podniku. Jsem absolventem vysokoškolského bakalářského programu v oboru žurnalistika, ale nikdy jsem v této oblasti nepracoval. Abych se vyhnul termínu "normální", tvrdím, že nejzajímavější je na mně to, že na mně celkem nic zajímavého není. Hlavně u mě absentuje tah na branku, negativní reakci u mě vyvolává zmínka o užitečné práci pro tým a jiné projevy manažerské kultury.

Najdete na iDNES.cz