Adventní tradice I

29. 11. 2018 10:26:19
Ve zprávách v ČT jsem koutkem oka zahlédl krátký vstup o tom, jak neuspokojovat svoji potřebu vánočního stromku přímo v lese. Tato forma je totiž protiprávní, neetická a neekologická. A máme zde, jako ve všem, dobře fungující trh.

Vyrostl jsem v malé vesnici na Drahanské vrchovině a v době mého dětství a mládí byl nákup vánočního stromku, pokud tedy byl v nějakém obchodě v sousední střediskové vesnici vůbec k mání, předmětem až té nejposlednější volby. O stupeň méně vhodná varianta byla nákup nějaké podivné povolenky někde v hájence. I toto polovičaté řešení bylo vždy zavrženo. Nešlo o peníze, ale o čerstvost stromku a jakýsi vzdor. Když už jsme bydleli v díře, kam zajíždějí dva autobusy denně, kde je jedna poštovní schránka, jeden telefon a obchod, a kde je to od poslední chalupy k lesu sto metrů, nebudeme přece kupovat vánoční stromky.

Někdy před 20. prosince došlo na téma stromku.

Tata*: „Co stromek – letos?.“

Mama: „U Bartáka jsem nějaky viděla, lidi je kupovali.“

Já: „A byly pěkně hnusny.“

Mama: "A vemte pěkné, ale jenom po futra. To stači. Kdo to má pak uklizet."

V některém z následujících dní jsme jako každý rok našli pilku (pilečku), oblékli jsme se a šli s otcem na věc. V tomto bodě zpravidla nastaly dvě varianty závislé na počasí. Mohlo být podzimně vlezlo, mlhavo, vlhko a stromky se dobře hledaly. Ty vhodné měly svítivě zelenou barvu a dávaly najevo pružnost svých větví. Tady cítím za nutné udělat edukační vsuvku. Brali jsme zásadně náletové smrkové semenáče, borovice jsme nepreferovali a jedličky v „našem“ lese nerostly. Zasazené stromy ve školkách jsme z nějakého pocitu slušnosti ignorovali. A ještě vsuvka do vsuvky - „náš“ les nebyl náš jako náš. Tenkrát totiž patřily skoro všechny lesy všemu lidu. No a pak ještě připadala v úvahu ta možnost, že napadl sníh, bylo jasno a mrazivo. V lese bylo ticho a byli jsme v něm sami pro sebe. Les má tu vlastnost, že potlačuje vnímání reality mimo něj. Kreml, ÚV nebo OV a jejich závěry přestaly na krátký čas existovat. Byla to dostupná legální droga. Hledání ve sněhu bylo celkem dřina. Těžké kroky a otřepání každého kandidáta od sněhu, aby na něj bylo vůbec vidět. Metodu podzimního typování jsme si připomněli každý rok, a nikdy ji neaplikovali.

Konec hledání skoro vždy přinesl tíhu rozhodnutí.

Tata: „Vemem tento nebo tamten?“

Já: „Tento.“

Tata: „Sakra není moc pěkné? Bude to škoda. Vemem tamten.“

Já: „Neni. Já tam a zpátky nepudu.“

Tata: „Dobry.“

Stromek jsme uřezali, zamaskovali pařízek sněhem nebo mechem a nakonec schovali v houští nepotřebnou část. Abyste uspokojili náročné estetické hledisko, tak z pokáceného stromu použijete nanejvýš tak dvě jeho třetiny. Řezat do stromu ve výši pasu jsme považovali za hyenismus a je to hyenismus dodnes. Protože nám nikdy nevyšel rozumný předpoklad, že se budeme vracet za šera či za tmy, následovala směšně dobrodružná cesta domů. Po instalaci se strom stal dominantou. Vyplnil velkou část pokoje svým objemem, až ke stropu, a zcela ho zaplnil svou vůní. Voněl všude.

Dnes kupuji vánoční strom u prodejce někde u marketu mimochodem také proto, že už bydlím jinde a jezdit za tímto účelem do lesa autem považuji za krutě nekorektní. A taky jsem už trochu líný. Vždycky však si vzpomenu na způsob minulý. Byli jsme takoví nekorektní, trochu neekologičtí a trochu amorální. A trochu a chvilku šťastní.

____________________________________________________________________

*Ve všech pojmenováních jednajících osob a v každé přímé řeči jsou použity prostředky náležející k hanáckému interdialektu. V něm jsem rodilým mluvčím.

Autor: Pavel Kalabis | čtvrtek 29.11.2018 10:26 | karma článku: 16.99 | přečteno: 477x

Další články blogera

Pavel Kalabis

Před sto lety jsme dostali do vínku "nebát se a nekrást".

Společnost stojí na ideálech, na kterých vznikla. O myšlence TGM z titulku bych chtěl stručně pojednat. Stručně a obecně, případná aplikace do konkrétního společenského rámce, která se zjevně nabízí, je ponechána na čtenáři.

16.12.2018 v 9:49 | Karma článku: 12.64 | Přečteno: 203 | Diskuse

Pavel Kalabis

Statky jsou různé. Některé z nich jsou kulturní

Aktuální čas sám o sobě je výzvou ke vzájemné toleranci. Obracím se na čtenáře s důvěrou v to, že následující do tolerantního rámce patří. A případné zamyšlení o věcech obecnějších také. Uvedené není nové, ale ani nevýznamné.

15.12.2018 v 12:46 | Karma článku: 7.60 | Přečteno: 169 | Diskuse

Pavel Kalabis

Dobré rady

Ve vesmíru sem tam gravitace ukončí menšímu tělesu pohodu setrvačnosti, stejně jako nás vybudí různé impulzy. Život je dynamický a vyvíjí se. Přešlapovat na místě znamená nežít. Kdo chvíli stál...

14.12.2018 v 10:25 | Karma článku: 7.55 | Přečteno: 120 | Diskuse

Pavel Kalabis

Zdanění restitucí: už mám jasno

ČT24 je nástroj v rukou ďábla, dozvěděl jsem se. Údajně za své peníze u ní koupíme jen lži a manipulace. Ať je ČT jakákoliv, určitě je aktuální. Svoji "jednostrannost" prokázala včera v pořadu Interview. Stálo to za to.

14.12.2018 v 9:15 | Karma článku: 16.90 | Přečteno: 907 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

David Snítilý

Requiem pro nemilovanou

Pro rodiče je nejhorší když přežijí své děti. Pro některé děti je, ale mnohem horší žít se svými rodiči.

17.12.2018 v 13:18 | Karma článku: 5.90 | Přečteno: 354 | Diskuse

Stanislav Salvet

Hledání nadpozemské inteligence

Odpověď na životní výzvy: Je třeba k nim přistupovat opatrně a uvážlivě. Rozjíždět se pomalu a s rozvahou. Nepřepálit start, ať zbude hodně sil do cílové rovinky.

17.12.2018 v 13:04 | Karma článku: 6.23 | Přečteno: 152 | Diskuse

Jan Sviták

Hmatatelný důkaz existence Ježíška

Krátká povídka napsaná pro jedno adventní autorské čtení. Takže kakao uvařit, povídku přečíst, třeba v sobě ukrývá trochu svátečního světla.

17.12.2018 v 7:29 | Karma článku: 7.76 | Přečteno: 143 | Diskuse

Pavel Hewlit

Ženský orgasmus (literární pojetí)

Pohled na sex je stále zvláštní, a co je ještě zvláštnější, jeho základní formy jsou stále jako by tabuizované - na rozdíl od jeho tvrdších forem v pornografii. A přitom ty základy jsou tajemné. Tak krásně tajemné.

16.12.2018 v 15:17 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 919 | Diskuse

Iva Doudová

Návštěva až z Prahy / Jak to chodí u Pěnkavů

Že k Pěnkavům přijede návštěva, se postupně od Máni Pěnkavové dovídali všichni sousedé, kolegyně z práce i docela neznámí lidé ve frontě v mlékárně.

16.12.2018 v 13:43 | Karma článku: 6.31 | Přečteno: 307 | Diskuse
Počet článků 26 Celková karma 15.47 Průměrná čtenost 618

Bývalý dlouholetý zaměstnanec jednoho státního podniku. Jsem absolventem vysokoškolského bakalářského programu v oboru žurnalistika, ale nikdy jsem v této oblasti nepracoval. Abych se vyhnul termínu "normální", tvrdím, že nejzajímavější je na mně to, že na mně celkem nic zajímavého není. Hlavně u mě absentuje tah na branku, negativní reakci u mě vyvolává zmínka o užitečné práci pro tým a jiné projevy manažerské kultury.

Najdete na iDNES.cz